Česká umělkyně Lucie Páchová se na konci června na pozvání Arad Contemporary Art Center a Českého centra Tel Aviv zapojila do dlouhodobého rezidenčního projektu „Release“. V jeho rámci se umělci pod vedením kurátorů Ley Abir a Guye Dubiouse zaměřili na práci a experimentování se zvukem s přihlédnutím ke specifickému sociálnímu, komunitnímu, geografickému či kulturnímu kontextu Aradu a Negevské pouště.
Lucie Páchová byla pozvána jako jeden z hostujících umělců a v rámci svého několikadenního pobytu realizovala pro další účastníky workshop zaměřený na téma aktivního naslouchání jako zdroje tvorby: „Výchozí otázkou bylo, jak můžeme skrze citlivý poslech vstupovat do tvůrčího dialogu s okolím. Na poslechové aktivity, jež měly formu poslechových procházek se zaměřenou pozorností, navázaly aktivity nahrávání. Hledali jsme různé způsoby tvůrčího nahrávání v terénu a následně sdíleli nahrávky v reflektivní diskusi. Druhý den se věnoval zejména zvukové improvizaci, kdy jsme propojovali jak poslouchání, tak nahrávání, tak i naše vlastní zvukové intervence v prostoru. V závěrečné části jsme improvizovali v čtyřkanálovém ozvučení, kde jsme využili naše nabírané nahrávky, hlasy i DIY či elektronické nástroje. Podstatnou součástí workshopu byly společné diskuse, které nám umožnily přemýšlet nad věcmi jinak, nově. Právě při nich se promítaly různé tvůrčí přístupy a způsoby vnímání zvuku a vůbec přemýšlení o zvuku a smyslu práce s ním.“
Arad Contemporary Art Center je centrum současného umění fungující v jihoizraelském městě Arad na pomezí Negevské a Judské pouště. Jeho unikátní prostředí vytváří specifický kontext, na jehož pozadí se odvíjí umělecké aktivity centra. „Bylo zajímavé pracovat v Aradu hned na kraji pouště. Poušť je velmi signifikantní okolnost tamního života a zážitek ticha v poušti byl určitě fascinující. Jsem zvědavá, jak se budou vyvíjet projekty jednotlivých účastníků rezidence a jak v nich budou pracovat se zvukem. Zdálo se, že díky workshopu získali nové podněty. Cílem bylo nějak je dohromady stmelit skrze zvukové a improvizační aktivity. To se myslím povedlo. Snad budou ve spolupráci pokračovat a těším se, že zůstaneme v spojení. Mně se s nimi moc příjemně tvořilo,“ říká Lucie Páchová.Prostředí Aradu je zajímavé nejen svou geografickou polohou, ale i bohatostí místních komunit. „Kdybych se do Aradu vrátila, chtěla bych se soustředit zejména na okolnost, že tamní galerie je součástí komunitního centra, které slouží jako prostor pro dialog mezi různými komunitami, které místo využívají. A ta komunita není jen židovská, sefardská, beduínská nebo arabská, ale také například komunita holubů, jež teď budovu opanují nejdominantněji. Všichni si můžeme nějak naslouchat. Hudební improvizace pro mě znamená otevřenost vnímat vše, co je v daném okamžiku součástí světa okolo. Akceptace, zvědavost, odvaha k dialogu. Ale primárně vyžaduje pocit bezpečí. Pakliže budu mít možnost ještě v Aradu tvořit (zatím jsem pozvaná na leden 2026), ráda bych skrz zmíněné přístupy a workshopy podpořila možnosti dialogu mezi místními komunitami. Improvizace, naslouchání a tvůrčí práce se zvuky mohou být vhodné nástroje k vytváření dočasných skulin, kde si můžeme porozumět,“ uzavírá Lucie Páchová.
