O rodičích a dětech

Zdánlivě triviální situace: Syn jde s otcem na procházku. Synovi je ale přes čtyřicet a žije si svůj vlastní život. Otci je přes 70. Zdá se, že tito dva muži mají společné jen to, že spolu chodí jednou za měsíc na procházku. S bravurně vedenými dialogy se nám před očima odhalují dějiny 20. století a všechny jejich absurdity. Vztah mezi otcem a synem nebyl nikdy popsán tak zajímavě: Dva dospělí muži, kteří se navzájem respektují, nenávidí a milují, všichni najednou. Není na tom nic extrémního, ale je to něco důvěrně známého každému, kdo žil dost dlouho na to, aby mohl ve středním věku mluvit se svými otci. Osudy obou protagonistů se střetávají, prolínají a vzápětí se odstředivou silou vzdalují. Chvíli jsou přátelé, chvíli otec a syn a chvíli úplně cizí…

Anotace

Vladimír Michálek přináší v hořké komedii O rodičích a dětech nezvykle pojaté téma rodinných vztahů. Předlohou je stejnojmenná novela předního současného českého autora Emila Hakla, jež získala cenu Magnesia Litera. Spisovatel v ní zachycuje odpolední procházku otce (sedmdesátníka) se synem (čtyřicátníkem). Během ní si oba muži „jen“ povídají a připomínají si různé epizody z rodinného soužití i zaslechnuté či prožité historky. Scénář, na němž vedle autora a režiséra pracoval i Jiří Křižan, obohacuje vyprávění o paralelně líčený dialog mezi synovou šestadvacetiletou družkou Martou a jeho pětadvacetiletým synem. V jejich setkání také spočívá jediné „dramatické“ napětí, vrcholící sexuálním aktem. Kromě přesného popisu procházky po Stromovce a jejím okolí do děje vstupují také krátké flashbacky, vracející se do různých údobí otcova i synova života (otcovy vzpomínky na vlastní dětství a mládí, synovy návraty do klukovských let či jeho vyprávění o kanibalech nebo o poznávání syna, o němž neměl až donedávna vůbec potuchy). Právě ve vzpomínkách se odkrývají traumata, s nimiž se oba muži nějakým způsobem vyrovnávají a k nimž se připojuje i téma smrti. Zároveň se tak připomíná i doba a její historické zvraty (např. ve vyprávění o matčině druhém muži lampasákovi). Těžištěm nevšedního filmu je vynikající souhra hlavních představitelů Josefa Somra a Davida Novotného, kvalita „hrabalovských“ dialogů a nevtíravý důraz na genia loci (vedle Prahy se natáčelo i ve slovenském Martině a v Beskydech). – V epizodní roli se mihne jiný český spisovatel Ivan Landsman.